Náušnice Khaita - nekonečný uzel stříbrné
Popis
Příběh náušnic:
Jednoho dne mi kamarádka přivezla z dovolené překvapení. Koupila od jedné dívky na pláži speciální pár náušnic ve tvaru nekonečného uzlu, ve zlatém provedení, tak jak jej používáme pro symbol tanců Khaita, ozdobený perlou. Pomyslela jsem si, že by to mohla být nejen krásná ozdoba pro tanečnice, ale také možný způsob získávání příspěvků pro naše projekty.
Dívku jsem poprosila, aby vytvořila náušnice s různými barevnými kameny, se záměrem ukázat je Rinpočhemu. Mistrovi v té době nebylo dobře, šla jsem ho navštívit do nemocnice: „Kde jsi je našla?“ ptal se se zájmem a zvědavostí – Mistr velmi rád vybíral kameny, které používal pro své kolekce Evolution Creation – a potom řekl, že ano, mohli bychom je použít pro získávání finančních prostředků pro Khaitu.
Od té doby tyto Khaita náušnice, vytvořené z polodrahokamů v různých barvách a v elegantních kombinacích, zdobí praktikující z celého světa a jsou připravené vyzařovat nekonečnou radost a krásu do našeho života.
Adriana učí kontemplativní tanec a metody vědomého pohybu, harmonizace energie a praxe uvědomnění skrze zvuk a tanec v kurzech pro již zkušené tanečníky i začátečníky. Narodila se v Benátkách a vystudovala psychologii se specializací na psychoterapii.
V roce 1986 se setkala s naukou dzogčhenu (atijógou) a s Mistrem, Čhögjal Namkhai Norbuem, od kterého se naučila metody spojené s tancem a integrací meditace v pohybu a později radostné tance khaita. Jakožto tanečnice a choreografka přijala úkol od svého Mistra učit tyto tance a učit další instruktory.
Podílela se na přípravě několika publikací a videí, které se hlouběji zaměřují na různé aspekty těchto tanců. Řídí kurzy a představení tanců khaita, které jsou představovány v různých zemích. Kromě výuky a koordinace souvisejících aktivit s těmito disciplínami, spojuje svou praktickou zkušenost a akademické studium k vytvoření strukturovaných projektů, které o tancích šíří povědomí a napomáhají k jejich osvojení.
Spolupracuje s Muzeem Orientálního umění a kultury v Arcidossu, kde je kurátorkou oddělení věnovaného Tanci vadžry a radostným tancům Khaita.
V roce 1986 se setkala s naukou dzogčhenu (atijógou) a s Mistrem, Čhögjal Namkhai Norbuem, od kterého se naučila metody spojené s tancem a integrací meditace v pohybu a později radostné tance khaita. Jakožto tanečnice a choreografka přijala úkol od svého Mistra učit tyto tance a učit další instruktory.
Podílela se na přípravě několika publikací a videí, které se hlouběji zaměřují na různé aspekty těchto tanců. Řídí kurzy a představení tanců khaita, které jsou představovány v různých zemích. Kromě výuky a koordinace souvisejících aktivit s těmito disciplínami, spojuje svou praktickou zkušenost a akademické studium k vytvoření strukturovaných projektů, které o tancích šíří povědomí a napomáhají k jejich osvojení.
Spolupracuje s Muzeem Orientálního umění a kultury v Arcidossu, kde je kurátorkou oddělení věnovaného Tanci vadžry a radostným tancům Khaita.